Pohádka

Janek byl velmi líný mladík, který se jen válel na peci, proto ho matka odvezla na pole, kde měl Janek pracovat. Janek to ale neuměl, a tak se na poli usadil, protože nevěděl, kudy vede cesta domů. V nedaleké chaloupce žila dívka Kordula, která celé dny přemýšlela o vdavkách, a tak neudělala žádnou práci. Kordulčina matka toho už měla dost, proto poslala dívku do světa. Cestou potkala Kordula na poli Janka, kterému už pěkně vyhládlo, a tak prosil Kordulu o buchty. Janek jí slíbil, že si ji vezme, proto se vydali cestou domů. Protože ale Janek nikdy nevytáhl paty z domu, ztratili se oba v lese.

Ani jeden nevěděl, co si počít, až si Janek vzpomněl na pohádku, v níž dětem pomohl strom. Janek se tedy vydal hledat strom a Kordula si mezitím ustlala v listí a usnula. Janek ji volal, ale marně. Bloudil lesem, až natrefil na tři bratry. Protože měl hlad, prosil je o něco k snědku. Bratři mu sice dali, ale jídlo si musel odpracovat. Jankovi ale práce vůbec nešla, ale bál se bratrů, proto se snažil, jak mohl. Mezitím našla v lese Kordulku babička, matka bratří a vzala ji k sobě. Kordulka jí měla pomáhat péct buchty, ale dívce práce vůbec nešla. Babička raději nosila synům buchty, které pekla Kordulka, sama, aby jí synové za nedobré jídlo nenadali.

Utekl rok a za tu dobu se Janek měl k práci a pracoval stejně pilně jako bratři. Také Kordulka už uměla upéct výborné buchty, a tak je jednoho dne mohla konečně přinést pracujícím synům babičky sama. To bylo radosti, když Kordulka zjistila, že jedním z pracantů je i Janek. Oba se vrátili domů, kde už na ně čekaly jejich maminky, které se o své líné děti už bály.