Pohádka

Princezna Anka chodí sousedům na ovoce a na hrách a provádí různé neplechy. Často od svého tatínka krále Antonína Lojzy XI. dostává domácí vězení, ale to jí vůbec nevadí. Vždy oknem uteče, aby mohla zase něco vyvést. Tamní obchodník už má dost všeho, co Anka vyvádí a umluví se proto s čertem Haramášem, který ji má odnést do pekla. Haramáš už má Anku v pytli a jede na kole do pekla. Cestou přemýšlí a dostane ze zlobivé Anky strach, tak ji raději vyloží u loupežníků.

Loupežníci ale nejsou vůbec děsiví, ale naopak žijí v čisté chaloupce, jsou čistí a upravení, což se Ance vůbec nelíbí. Rozhází jim chaloupku, zničí šaty a předstírá svůj únos v domnění, že ji zachrání krásný princ. Princ se ale ne a ne objevit, proto se loupežníci rozhodnou prince najít sami. Anka si mezi tím vymyslela, že její únos by byl dramatičtější, kdyby v něm figuroval také drak. V lese na takového draka narazila. Drak patřil čarodějnici, která ho Ance půjčila. Jenomže drak nebyl stvůra, která chrlí oheň, ale milý dráček, který si brnkal na kytaru a zpíval.

Loupežníci, aby rozveselili smutnou Anku, unesou prince Vendelína, který má princeznu vysvobodit. Královským rodičům pošlou dopis s místem, kde se má konat představení o vysvobození Anky. Vendelín je ale nekňuba a do žádného vysvobozování se mu nechce. Drak navíc začne zpívat a Vendelín se k němu připojí. Anka se musí nakonec vysvobodit sama. Vendelín se Anky bojí a za ženu ji nechce a ani Anka nestojí o takového nekňubu. Svatba se tedy nekoná. Král navíc prohlédl, co Anka připravila a dal jí proto zase domácí vězení.