Pohádka

Anděl Petronel má za úkol hlídat nebeskou bránu. Společně s ním je u brány i čert Uriáš, který Petronela zláká a on tak svoji práci vykonává špatně. Petronel však neuzná svoji chybu a za vše viní Boha, který podle něj vše špatně zařídil. Lidé mají být už na zemi rozděleni na dobré a zlé. Bůh proto Petronela potrestá a pošle ho na zem, kde má napravit alespoň jednoho hříšníka, jinak sám propadne peklu.

Petronel se v přestrojení za poutníka a v doprovodu Uriáše vydává na svět. Cesta ho zavede na panství opilého hraběte Maxmiliána, lakomého pana správce, hamižné panny Francky a laskavé Dorotky. Petronel se domnívá, že pokud všem dá, co si přejí, napraví se. Pomocí Uriášovy kouzelné brašny dá všem, po čem touží, ale ti začali lačnit po větších pokladech. Svým počínáním ale převrátil vše naruby. Z hraběte Maxmiliána se stal žebrák, panna Francka měla spoustu peněz a správce začal toužit po mladé ženě. Rozhodl se, že si vezme Dorotku.

Dorotka byla hodná a skromná dívka, ale Petronelovo počínání ji teď uvedlo do neštěstí. Dorotka starého správce nechtěla, proto se na ni správce s Franckou domluvili a obvinili ji z krádeže. Hrozili jí žalářem a pošpiněním dobrého jména. Jediné, co ji může zachránit, je svatba se správcem. Dorotka ho nechce, proto ji zavřou do žaláře, v němž se nakonec ocitne i Maxmilián. Maxmilián jako chudý žebrák teď konečně poznává, že ho všichni okrádali. Uvědomil si také, že je Dorotka hodné děvče, ke kterému se nechoval hezky, ačkoli ho ona měla ráda.

Dorotka je nakonec nucena na svatbu přistoupit. Maxmilián by Dorotce rád pomohl, ale je v šatlavě. Do celé věci se musí vložit Petronel, který za pomoci všech svatých pomůže Maxmiliánovi z šatlavy. Maxmilián nakonec Dorotku stihne zachránit a Petronel opět vše vrátí tak, jak bylo. Petronel nakonec nikoho nenapravil, ale přesto se mohl vrátit do nebe. Petronel totiž napravil sám sebe.